Intermezzo 2: Naše motorky a 10000
10.02.2023
Máme za sebou 10000 kilometrů. Zadky už dávno necítíme a těla se přizpůsobila sedu na motorce. Naše stroje si vytrvale broukají a my je opečováváme, jak to jen jde. A tady jsou:
Yamaha Tenere 700, varianta 1 - Jenda
Místní jí říkají šamacha. Je to dost legrační. Tedy pro mě, nikoliv pro Jendu. Při servisu v Ushuai aktivní technik objevil při napínání řetězu vůli na přepákování zadního tlumiče. Od té doby to Jendu i Petra trápí. Co s tím udělali napíšu až za chvíli.
Yamaha Tenere 700, varianta 2 - Petr
Všichni tadyz Tenerku obdivují. Jak by jí chtěli a jak je super. Nevím, kdo jim co zaplatil. Dokonce brazilci, které jsme potkali u jedné pumpy, fňukali, že v Brazílii si ji nemohou koupit. Druhá varianta má také vůli na přepákování. Kluci to nevydrželi a v Puerto Raul Marina to rozebrali. A žádný problém nenašli. Zřejmě tedy vlastnost, nikoliv chyba.
BMW R 1200 GS - Milan
O tomto stroji jsem už psal. Říkáme mu Mastodont, splašenej bejk a podobně. Ale nenechte se splést. Jsou to jména obdivná. Prostě jede pořád. A nevím o žádných problémech. Tedy jeden. Má tempomat a jezdí za mnou. A já už mám křeč v ruce od toho, jak se pořád snažím udržet stejnou rychlost, aby Milan nemusel tempomat vypínat. Nevydržel to a jezdí raději kilometr za mnou.
Místní občas obdivně prohlásí “Hmmm, BMW”.
KTM 790 Adventure R - Martin
Nejlepší motorka, co jsem kdy měl. Skvěle se řídí a vytáhne mě z každé bryndy. Jsem ale jediný, kdo ji má rád. Místní vůbec nezajímá, i když je taková hezká a barevná.
Však to šamahu čeká také, až zas vyleze někdo s něčím novým.
Problémy skoro žádné. Občas se rozsvítí checkengine za chvíli zhasne. občas nechce nastartovat a občas studená nedrží volnoběh. nic, co bych neočekával.