den 90. Ďáblovou bránou na hřbitov

Dnešní den jsme začali návštěvou "Ďáblovy brány" v blízkosti městečka Tupiza, kde jsem strávili noc. Na toto místo pořádají místní turistické agentury výlety na koních. Tento zážitek trvá tři hodiny, a proto jsme se rozhodli čas zkrátit jízdou na motorce. Po cestě chceme navštívit místní nádraží, protože pořád v kraji potkáváme koleje. No bohužel nádraží uzavřeno na petlice, přes koleje brána, asi konec železniční dopravy. Po chvilce bloudění nacházíme správnou cestu k Ďáblově bráně a asi po pěti kilometrech dorážíme k bráně a tam zřízenec. Naštěstí si nás pouze zapíše a můžeme pokračovat dál řečištěm potoka. Po chvíli nacházíme takové improvizované parkoviště, kde zanecháme stroje a zbytek dojdeme. Skály jsou opravdu nádherné. Krásně zbarvené jak z nějaké kovbojky.

Ve třicetistupňovém vedru pokračujeme dál do města Uyuni. Silnice vede ve výškách kolem 4.000 m.n.m. a tam se ochladíme, dokonce nás zatažená obloha s deštěm donutí obléknout nepromok. Ve výšce 4.100 m.n.m. zastavujeme u nenápadné budovy s cedulí lákající na jídlo. Dostáváme kuřecí polévku a nějaké maso na kousky s rýží a zeleninou. Rozhlížíme se po místnosti, kde není žádné topení, pouze plechové dveře a jednoduché okno. Ptáme se, jaká tu je zima a odpověď nás trochu překvapí, prý -10 °C a sněhu napadne až ke střeše domku. Prý zima je jen stav mysli, tak teda nevím.

Po cestě dál projíždíme okolo políček, kde se pěstuje zajímavá rostlinka. Pokračujeme dál, až přijedeme do městečka Atocha. Městečko je jako z jiné doby. Nacházíme dokonce funkční železnici.

A dál pokračujeme do cílového městečka Uyuni, kde se nachází hřbitov vlaků, náš hlavní cíl cesty sem. Během cesty míjíme pěknou bouřku s lijákem, a když dorazíme na místo, vysvitne krásně sluníčko, a tak se večerní fotky povedou.