20. El Calafate, El Chaltén
10.2
Pohádkové ubytování v El Calafate nebylo až zas tak pohádkové, ale bylo levné a nepršelo na nás, tak jsme se vyspali. Dvojpostel s nebesy nakonec využil jen jeden z dvojčátek. Honza to nevydržel a v noci nafoukl karimatku. A Milanovi zřejmě horní palanda také nevyhovovala.
Ráno jsme ještě před snídaní vyrazili do muzea ledovců nad městem Glaciers. Moc hezká expozice o vzniku a stavu ledovců v jihopatagonském ledovcovém poli. Hned na začátku nás usadili do malého kina, kde jsme napjatě sledovali krásný film o ledovcích.
Kolem 10 hodiny jsme sjeli od muzea do města a dohodli se, že požadavek na snídaní přeměníme na oběd, poněvadž nás čeká dlouhá cesta do Chaltenu. Našli jsme příjemnou hospodu a začali si objednávat. Slečna obsluhující nám rozpačitě sdělila, že kuchyň otevírají až v 11. Žádný problém, doneste kávu a my počkáme. V restauraci stálo několik historických motorek včetně sovětského motocyklu Tula, takže bylo na co koukat. Po jedenácté voláme znovu slečnu a objednáváme oběd. A ona odvětí, že sice kuchyň otevíra v 11, ale jídla vařit začnou až ve 12. Všichni di jednoho tlumíme vášně a chuť slečnu praštit a potvrzujeme objednávku. Jídlo přinesli ve čtvrt na jednu a bylo vynikající. A také drahé. Nedáváme spropitné a konečně vyrážíme do El Chalténu.
Vítr je nejsilnější, co jsme kdy zažili. Místy nás nárazy vyhazují ze silnice. Ale zvládáme a litujeme cyklisty, které předjíždíme. Někteří už to vzdali a kola vedou.
El Chaltén je zjevně městečko sloužící jaké základna pro hiking po horách. Z odposlechnutých hovorů cizinců, kteří se pohybuji kolem nás zjišťujeme, že sem jdou třeba 3 dny z Chile přes kopce. Město je plné, všude obsazeno, jen v kempu skoro prázdno. Vzhledem k tomu, že prší a fouká silný vítr, není se čemu divit.
Petr s Honzou nakonec nachází ubytování v hostelu. Dvě palandy ve stísněné místnosti, kde je ovšem spousta zásuvek. Asi 30. Později jsme objevili na dveřích nenápadný nápis Lavandery. To je prádelna. Asi je místo na spaní důležitější, než čisté oblečení.
Spát se tam dalo, ale nebylo to nic moc. Zítra bychom rádi pokračovali do hor, kde by měly být nádherná jezera. Snad nám to počasí dovolí.
11.2
Ráno bylo počasí ještě horší, než večer. Hory jsou hned za městem ponořeny do mlhy, mírně mlží a je zima. Provádíme rozhodnutí o vynechání části cesty a hledáme místo k posnídání. Chaloupka na muří nožce se vynořuje z cesty naprosto nečekaně. Uvnitř mají jen pár místeček k sezení a výbornou vajíčkovosýrovou omeletu. Krásný začátek dne...
Škoda, že to byla poslední hezká věc na tom dni. Dál už zase jen silnice a vítr. Už abychom byli v Andách.
Ve městě Gobernator Gregores nacházíme příjemné ubytování se snídaní, tak jsme ten den nakonec uzavřeli hezky.